Haló, tady Nikarika

Knihy v angličtině?

21. srpna 2012 v 12:33 | Nikarika
Hezké odpoledne všichni! :)
Zajímá mě, zda čtete knihy v originále nebo si počkáte na přeloženou verzi do češtiny. Zahlasujte si prosím v anketě. Já osobně jsem nikdy knihu v angličtině nečetla, ale hodlám to změnit. :) Chci začít číst knihy v originále a tím si zlepšit angličtinu. Bohužel nejsem nijak dobrá v Aj, a proto doufám, že by mi to pomohlo. :) Pokud máte někdo zkušenosti, můžete mi poradit, jak správně bych je měla číst. Nebo aspoň mi prozradit, jakým stylem čtete vy. :)
Odhodlaná Nikarika

Mám? Nemám? Mám?

14. srpna 2012 v 14:35 | Nikarika
Tak, čím mám začít jako první? :) Už vím. Včera jsem shlédla pár videí u Rodaw a popadla mě chuť se umělecky vyjádřit. Rozhodla jsem se pro psaní jednorázové povídky. Hrdě můžu prohlásit, že jsem ji dnes v jednu v noci dokončila. Teď už čeká jenom na zveřejnění. Chcete, aby se tu už objevila? :) Já můžu klidně počkat pár dní, týden či měsícnež ji zveřejním. :P
Když jsme u toho psaní, tak jsem si řekla, že bych mohla zkusit sepsat nějakou tu knižní recenzi. Už jsem dočetla Divergenci a můžu vám říct, že je to skvělá kniha. Pokusím se tedy někdy na ni napsat svůj názor. :)
Všude na blozích vidím videa. Ať už "Týden s knížkou" či natočené recenze. Tak
mě napadlo, že bych mohla něco takového zkusit. Vykecala bych se tam o knihách. Ukázala vám jaké knížky právě čtu, co jsem si půjčila v knihovně, jaké jsem si koupila a řekla vám své pocity z knih, které jsem přečetla. :) Jenom nevím, jak bych tyhle mé výtvory pojmenovala. Týden z knížkou asi těžko, protože si nemyslím, že bych to točila pravidleně každý týden. Možná prostě budu točit jenom jednou za měsíc. :) Líbilo by se vám to? :)
Nikarika

Cože? Už dva roky?

19. července 2012 v 12:03 | Nikarika
V neděli oslavil Worldstories své druhé narozeniny. Přišla jsem na to brzy, co? :D Přeji mu všechno nejlepší. :) Jsem ráda, že už jsou mu dva roky, protože to je můj blogový rekord. Já jsem si totiž zakládala každou chvíli nový blog. :D Měla jsem blogy na hru The sims 2, na design a na povídky. :D Jsem ráda, že jsem se už usadila. :)
Představte si, že jsem vyhrála tento měsíc knihu Erebos a záložky na blogu autorky TerezZ. Erebos jsem si chtěla pořídit domů, takže mě výhra potěšila. :) U Aynarry Tulrgar jsem vyhrála její ručně vyrobenou brož. :) Už mám pro ni místo na své tašce do školy. :) Těším se, až mi ji všichni budou obdivovat. :)
Na narozeniny blogu jsem chtěla přidat jednorázovou povídku, ale nakonec mi to bohužel nevyšlo. :( Od taťky jsem dostala zákaz na notebook. :( Nechtějte vědět za co. :D Tu povídku mám rozepsanou. Jsem asi tak v polovině příběhu. Měla jsem v plánu ji dopsat, ale právě, že mi to překazil zákaz. :/
Momentálně jsem tu potajmu, takže si toho važte. :D Chtěla jsem vám dát totiž vědět, že se sem momentálně těžko budu dostávat. :/ Až sem budu moci oficiálně, hned se pustím do psaní. Slibuji. :)
Mějte se, už vypadnu z počítače, než na to otec přijde. :D
Vaše "rebelka" Nikarika :D

Anglie je minulostí, aneb Nikarika je tu

25. června 2012 v 19:19 | Nikarika
Až dneska jsem se konečně dostala na počítač. Proto také jsem opožděně přidala Posuď knihu podle obalu. Z Anglie jsem se vrátila v pátek. Určitě mi budete věřit, že mi tento výlet utekl rychle jako voda. V tomto článku se budu vykecávat na téma Můj výlet do Londýna, ale to jistě očekáváte. A kde začít? No, začnu třeba tím, že jsme jeli do Velké Británie autobusem a trajektem. Vyráželi jsme v pondělí v odpoledních hodinách a jeli přes Německo, Belgii a Francii s potřebnými zastávkami. Z pondělí na úterý v noci jsme byli stále na cestě, takže nám nezbývalo nic jiného, než se pokusit usnout za jízdy. Doopravdy se jenom pokusit, protože to nešlo. Někteří nespali vůbec a jen pár lidí mělo štěstí, když spali alespoň dvě hodiny.
Já jsem naštěstí patřila k té menšině. Někdy okolo páté hodiny jsme nastoupili na trajekt. Cesta tam byla v pohodě. Ani nám nepřišlo, že plujeme po moři, a proto jsme se všichni konečně natáhli a hodinku si pospinkali. V Anglii jsme rovnou zamířili do Londýna. Prošli jsme si Greenwich, projeli se na Temži a šli na The Tower. Nejvíce se nám všem samozřejmě líbili korunovační klenoty. Kdybyste nás viděli, jak si je prohlížíme s otevřenou pustou, umírali byste smíchy. Musím je pochválit, že to tam měli moc hezké. Dokonce i hráli venku divadlo v dobových kostýmech pořád dokola. To nás zaujalo a strávili jsme sledováním a posloucháním zbytek času, než jsme museli jít dál. Následovala další procházka, tentokrát finančním centrem - The City - okolo například The monument až jsme nakonec dorazili k našemu dnešnímu cíly a to k St. Paul's Cathedral. I přestože jsme byli unavení z probdělé noci (a já ke všemu chytla rýmu z klimatizace) došplhali jsme až na vrchol jedné z kopulí této velkolepé katedrály. Před námi se roztíral pohled na Londýn. Nečekali jsme a zdokumentovali jsme snad každou budovu. :D Po hodince volna pod St. Paul's Cathedral jsme se rozjeli do svých určených anglických rodin. I když jsem se ze začátku obávala, zda díky mé domluvě neskončíme v nějaké psí boudě, jsme spali ve velmi dobrých podmínkách. K večeři jsme měli pizzu, takže určitě chápete, proč jsme byli spokojení. :D Další den jsme zamířili k hradu Warwick, kde je to krásné a kde jsem si dala pořádně do hlavy, když jsme vylézali na hradby. Poučení pro příště: Nechoďte první. :D Na tomto středověkém hradu nebylo o zábavu nouze. Mohli jste si třeba zastřílet z luku nebo si zalézt opičí dráhu (Tam jsme se úplně všichni nahrnuli. :D A to jsme prosím na střední! :D). Dalším cílem bylo slavné univerzitní město Oxford, kde je Christ Church College v němž se filmovaly scény pro filmy o Harrym Poterrovi. No a samozřejmě jsme zde také nakupovali. :) (Hrozně se tu rozepisuji, musím to zkrátit.. :D) Noc jsme strávili znova v rodině, kde jsme se konečně odhodlali si povídat při večeři, kdy jsme měli hamburgery a hranolky. (Mmm...:D) Čtvrtý den jsme odjeli zase do Londýna. Po ránu jsme navštívili muzeum voskových figurín Madame Tussaud's, a kdo chtěl, tak pak šel ještě na London Eye. Jinak jsme tento den strávili hlavně nakupováním, než jsme se rozjeli směr Czech Republic. Musím zmínit, že zpáteční cesta trajektem byla zábavná. Byli děsné vlny, což vedlo k vtipné situaci. Pokud někdo někam šel, chodil jako ožralý z jedné strany na druhou. :D No, možná všem to srandovní nepřišlo, když trpí mořskou nemocí, ale já naštěstí ne, a proto se mi to líbilo. :D
Jak na to tak koukám, docela jsem se rozkecala, a to jsem nenapsala všechno a snažila se zkracovat. Pokud jste dočetli až sem, můžete si poblahopřát, protože to jste tedy machři. Jako takový dárek, že jste tohle přelouskali, tak vám napíšu moji velkou botu, která se mi přihodila na trajektu při cestě zpět. S kluky jsme stáli venku na palubě a koukali, jak zapadá slunce. Naskočil motor trajektu. Honza mi povídá: ,,Už zapnuli motor, cítíš to?" Já na to povídám: ,,Ne, já mám rýmu." :D Tak prosím, hezky se mi zasmějte. :D
Vaše trhlá Nikarika

Cesta do neznáma....kecám, do Anglie

18. června 2012 v 13:05 | Nikarika
Hned na začátku se s vámi musím podělit o radost, kterou mi způsobila další výhra knihy. Brzo by mi měla od Abyss přijít Kniha ztracených věcí napsaná Johnem Connollym . :) Jsem na ni dost zvědavá, ale to tu nebudu rozebírat. :D
Už v dřívějším článku jsem se zmínila, že odjíždím do Anglie. Je to tak. A kdy se vydávám na cestu? Dnes! Máme sraz se školou už ve tři hodiny. Už se tam hrozně těším! Jsem na sebe doopravdy zvědavá, jak se tam domluvím, protože nejsem nadaná na jazyky...Bohužel. Doufám, že mi podržíte palečky, abych tam nebyla za trotla (jéé to slovo si mi líbí :D). :) Vrátím se v pátek, takže vám ani nebude připadat, že jsem pryč, poněvadž stejně nic nepřidávám. :D
Je mi dost líto, že jsem nestihla nic připravit, abych měla, co zveřejnit, až tu nebudu. Škola je holt škola. Musela jsem se věnovat hlavně jí. I kvůli ní jsem neměla čas na čtení! Což mě dost štve! Vždyť jsem si dala knižní výzvu na 25 knih do konce prázdnin...mám takové malinkaté tušení, že to nedam. :D Ale budu se snažit! :) A nebojte se, stejně jako se pokusím dát těch 25 knih, tak mám v plánu konečně (!) začít zase psát povídky! :) Jinak alespoň se ve čtvrtek zveřejní meme. :D Jak tak koukám, už jsem toho napsala dost. :D A to když jsme začínala sepisovat tento článek, chtěla jsem vám toho tolik říct, ale teď už nevím co. :D To bude asi tou cestovní horečkou! :D Ježiš! Já se tu rozepisuji a ani nevnímám, jak čas letí! :D Já ještě nezačala balit! :D Proboha! Už končím, mějte se! :D Musím jít balit!
Vaše poblázněná Nikarika, která právě lítá z jednoho místa na druhé a háže věci do kufru. :D

Můj první záznam

14. června 2012 v 20:36 | Nikarika
Prší a prší - toho jste si asi všimli :D, ale stejně až teď mi přijde, že se blíží prázdniny. Tenhle týden byl pro mě poslední možnost, jak vylepšit známky. Dnes jsem dopsala poslední test a zítra bych měla vědět s konečnou platností, jaké bude vysvědčení. :) Konečně už budu mít šanci se věnovat psaní. :) Tedy až přijedu z Anglie (o tom snad v jiném článku). Založila jsem tuhle rubriku, ať mám místo, kam se vykecávat. :) Jen upozorňuji, že asi tuhle rubriku budu zaplňovat víc a víc... :D
V květnu probíhalo pár hopů o knihy. Já neodolala a zúčastnila jsem se. Nevím, jak se to stalo, ale alespoň v něčem se na mě usmálo štěstí. Na jednom blogu jsem vyhrála! Já vím, je to k neuvěření! Já a něco vyhrát? Ty bláho!
A co jsem vlastně vyhrála? Temné vize - Ohalení od L. J. Smith! :) MaiQa, to je ta, která mi umožnila získat tuto radost. Moc jí děkuji. :)
Pokusím se opožděně, ale přece zveřejnit po tomto článku nedělní meme Posuď knihu podle obalu, na které jsem neměla čas díky učení. No, tak to už by snad stačilo s tím mím žvaněním. Končím a pokusím se tedy ještě sesmolit nějaký ten můj názor na obal knihy.
Prosím Vás, abyste mě omluvili za dnešní kecy, hrabe mi. Přiznávám si to. :D
Nikarika
 
 

Reklama
Reklama