Pomsta učitele

11. dubna 2012 v 18:55 | Nikarika |  Jednorázové povídky
Mám pro vás povídku. :) Myslím, že se mi moc nepovedla, ale což, třeba se vám právě ta jednoduchost bude líbit. :)
Nikarika

Pochoduje mezi lavicemi a pozoruje nás svým orlím zrakem. Je neuvěřitelné ticho. Třídou se ozývá jen psaní per, klapot učitelových bot a občasné zasténání spolužáků. Všichni se bojí pohnout hlavou a podívat se ke spolusedícímu, co napsal na tu a onu otázku z fyziky. I kdyby se někdo odvážil, myslím, že by toho moc nezjistil. Nikdo nic neví a snaží si vzpomenout alespoň na pár věcí. I já pořád zírám na prázdný list papíru a proklínám neočekávanou písemku. A jak to vlastně všechno začalo? Určitě znáte všichni ten pocit, který nás přepadá 1. dubna. Chceme aspoň jednoho člověka nachytat. A takovýhle pocit přepadl celou naši třídu.
Den začal celkem obyčejně. Pokusila jsem se napálit staršího bratra tím, že nám odpadla škola. Snadno se nechal napálit. Ráno je to totiž nejlehčí. Člověku trvá, než si uvědomí, že je Apríl. Cestou do školy jsem statečně odolávala aprílovým žertíkům. Dokonce i ve škole mě nikdo nenachytal, ale ani já je. Ve třídě jsme si všichni dávali pozor. Po velké přestávce nás ty marné pokusy přestali bavit. A právě tehdy se nám zrodil plán na třídního učitele. Domluvili jsme se, že budeme předstírat, že jsme odešli ze třídy a schovali se někde na chodbě. Následující hodina fyziky nám hrála do kapsy. Šatnářka zamkla dveře od třídy, ke které kdyby někdo přiložil ucho, myslel by si, že je prázdná. Zazvonilo na hodinu a řev z chodby přestal. Žáci ze základní školy zmizeli ve svých třídách. Brzo někdo vzal za kliku. Většina z nás se snažila zadržet smích. Třídní se znova pokusil otevřít dveře. Je to náš oblíbený učitel a je s ním zábava, proto jsme nečekali to, co následovalo. "Otevřete ty dveře nebo všichni dostanete poznámky! Já vím, že tam jste!" Křičel na nás hlasem, který jsme neznali. Úsměvy nám zmrzly na tvářích. Vyděšeně jsme se rozhlédli. To jsme asi přepískli. Šatnářka na nic nečekala a utíkala dveře otevřít. Sledovala jsem ji, jak se jí klepali ruce, když zasouvala klíč do zámku. Učitel se nahrnul do třídy a hodil učebnici na stůl umístěný na katedře. V obličeji byl rudý. "Vezměte si papíry! Nadiktuju vám zadání."
A tak tu právě sedím nad prázdným papírem a lámu si hlavu nad otázkami. Hodiny tikají a jejich ručičky se posouvají pořád dopředu. Za chvíli budeme muset odevzdávat. "Konec!" Nešťastně dáváme písemky na katedru a se smutným výrazem se vracíme zpátky do lavic. Učitel najednou vyprskne smíchy. Nechápavě ho pozorujeme. "Apríl!" Směje se nám a mě to teprve teď dojde. On to měl připravený už dávno! Poníženě se rozhlídnu po třídě. Na obličejích spolužáků vidím nevěřícný výraz. Oddychnu si - nebudu mít pětku! Docela mě mrzí, že jsem se nechala napálit, ale musím uznat, že to byl doopravdy chytrý apríl. Jen ať se nám směje. Bude ještě koukat, jak ho převezeme příště!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbila se Vám jednorázovka Pomsta učitele?

Ano.
Ne.

Komentáře

1 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 12. dubna 2012 v 18:05 | Reagovat

Páni! Náhodou se ti ta povídka povedla, zajímavá povídka, konečně mě něco přimělo se usmát, takže děkuju. :-) Píšeš fakt dobře, asi si ještě něco přečtu! Nevidíš mě tu naposledy!

2 Nikita Nikita | Web | 19. dubna 2012 v 21:22 | Reagovat

super povídka, moc se ti povedla, kdyby to udělal náš třídní, celá třída by měla pusu až na zemi a čuměla na něj jak na blba :D ale on by toho byl schopen, fakt dobrá povídka :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.