Slunce-8.kapitola

27. června 2011 v 23:00 | Nikarika |  Slunce

Přesně ve 23:00 jsem se 27.6. narodila. A proto v tuhle dobu Vám dávám jako dárek ode mně tuto další kapitolu Slunce. Strašně se mi líbí, jak je Pamela chytrá. To budete koukat, co ještě zjistíte a co se bude dít v dalších kapitolách. Doufám, že Sheila vydrží mé nápady. Asi na mě bude dost naštvaná. Poslední malou poznámečku mám a to, NEILE JSI K SEŽRÁNÍ! A taky si tento díl užijte. :)

8. kapitola
Pamele to hned došlo. Všechno do sebe tak krásně zapadalo. Jako jednotlivé kousky puzzle. Už dávno jí mohlo dojít, že ten kluk, co pomohl Sheile u Bručouna, je Neil. I podle toho, jak na něj koukala, když jí sem dovedla Keith. Ona se do něj doopravdy zamilovala! Keith měla pravdu. Pamela byla nejen inteligentní, ale i hodná, a asi proto nedala Sheile znát, že ji prokoukla.
" Neil s Heidi se znají už od mala. Pamatuji si, že na prvním stupni to byli nejlepší přátelé. Hodně toho jako kamarádi zažili. Heidi dřív byla v pohodě a popravdě jsme s ní já i Keith kamarádily. Byla to bezva holka. Škoda, že se změnila. Jinak spolu začali chodit až na druhém stupni. Nevím, jak je to mezi nimi právě teď, ale zdá se mi, že je to jiné než před lety. Kdybych je neznala, asi bych si myslela, že jsou to jenom přátelé."
Sheilu Pamely slova potěšily. Možná, že se brzo rozejdou! Neil by byl volný a to by znamenalo, že by ho mohla mít pro sebe.
"A kde vlastně bydlí Neil?"
"Také na statku, ale vždyť už jsi tam byla."
"Cože? Kdy?"
"No přece před pár dny, když jsme se poprvé viděli."
Sheile mozek pracoval o sto šest. Před pár dny? Když se seznámila s Pam? No jasně! Statek sedláka Bručouna! Tam poprvé viděla Neila.
"Počkej," zarazila se Sheila. To ale znamená, že Neil musí být s Bručounem příbuzný!
"Bručoun je Neilovo táta?"
"Je to jeho nevlastní otec."
Sheila zírala na Pamelu, jako kdyby právě spadla z višně. Zavřela pusu. Rozhodla se, že se zeptá ještě na jednu věc.
"Nevíš, jestli má Neil nějaké povinnosti?"
"Pokud vím, tak musí makat na statku."
"Díky."
Sheila dojedla, vstala a rozloučila se. Pamela sledovala Sheilu, jak odchází, a myslela si, že jde domů. Spletla se.
***
"Hlavně klid."Nabádala se Sheila.
Vyhlížela zpoza stromu a sledovala starý dům. Byla tak nebezpečně blízko. Odkudkoli se mohl objevit Bručoun a načapat ji. Určitě by ji odvedl na jejich statek a babička s dědou by byli zklamaní. Možná by ji dokonce i poslali zpátky domů. A to Sheila rozhodně nechtěla. Pozorně si prohlížela okolí. Nezdálo se, že by zde někdo byl. Opatrně vylezla ze svého úkrytu, a co nejtišeji se rozběhla ke konírně. Nakoukla do dveří. Našla ho. Zády k ní stál Neil a hřebelcoval koně.
"Myslím si, že tohle léto bude tisíckrát lepší než kterékoliv jiné."Vykládal tmavě hnědému koni.
Kůň zastříhal ušima a chlapec se musel usmát.
"Na, Divochu." Nabídl mu mrkvičku a Divoch si ji ochotně vzal.
"Neruším?" Neil nadskočil a otočil se.
"Sheilo! Ty jsi mě vylekala, kde se tu bereš?"
Když Sheilu spatřil, hned se rozzářil. A nebyl jediný. Sheila se usmívala snad jak nikdy v životě
"Šla jsem okolo a tak mě napadlo se tu zastavit za mým zachráncem."
Vyplázla na něj jazyk. Chlapec se zasmál.
"Nechtěla by ses projet na koni?"
"Já?" Zrozpačitěla Sheila.
"Ne asi, ten za tebou."
"Já jsem nikdy na koni neseděla, natož jela."
"Tak to tě to velmi rád naučím." Uklonil se.
"Když jinak nedáš."
Neil osedlal koně a pomohl Sheile se na něj dostat.
"Sedí se ti dobře?"
"Radši bych stála na zemi." Zakřenila se dívka na Neila.
"Tak to máš smůlu." Usmál se na ni.
Popadl otěže a vyvedl koně ze stáje. Sheila křečovitě objímala Divochův krk. Měla hrůzu z toho, že spadne.
"Narovnej se a neměj strach, kdybys padala, tak tě chytím"
"Takhle?" Narovnala se.
"Na to, že sedíš poprvé na koni, to není nejhorší, ale hlavu vzhůru, dívej se dopředu, stehna přitiskni k sedlu, ale ne křečovitě, paty dolů a špičky mírně od koně." Poučoval ji a dívka se snažila plnit jeho rady.
"Dobrý?"
"Asi to lepší nebude."
"Pche." Zamračila se Sheila na něj. Neil se od srdce zasmál.
"Radši tě povedu." Zamířil směrem k lesu.
"Kam mě to vedeš?"
"Nech se překvapit." Šli po polní cestě a dívka si tu projížďku užívala. Líbilo se jí, jak si vítr hrál s jejími vlasy. Líbila se jí vůně jehličí, sena, které se sušilo na louce, mechu, různých květin, hub, a také Neila. Její pohled utkvěl na opálených pažích, na kterých se rýsovaly svaly. Sheila by nad Neilem nejraději slintala, ale ovládla se.
"Už tam budeme?"
" Skoro."
Zahnul do lesa na pěšinku, která sotva byla vidět. Asi tudy moc lídí nechodí.
"Docela mi to už jde, nemyslíš?"
Sotva to dořekla, vylezli na malou mýtinu, porostlou nejhezčími květinami, jaké kdy spatřila. Úžasně se rozhlížela.
"Je to tu krásné."
Sesedla z koně a rozeběhla se doprostřed paloučku. Padla do trávy a začala se radostí smát. Neil nechal koně být koněm, jenž se hned začal pást, a lehl si k Sheile. Dívka koukala na mračna a představovala si z nich zvířata, květiny, věci a srdce. Podívala se na Neila. Pozoroval ji s úsměvem na rtech. Odtrhla od něj oči a zadívala se zase na nebe. Pořád tam viděla srdce.
"Žabičko."
Znova pohlédla na Neila. Už se neusmíval. Tvářil se vážně. Dívku napadlo, jestli si uvědomil, že jí takhle řekl, tu první noc, co se potkali. Přiblížil se k ní. Sheile se začal chvět spodní ret. Doufala, že si toho Neil nevšiml. Cítila se nesvá. Hlavou jí prolétla vzpomínka ze včerejška. Naklonil se k ní ještě blíž. Tak blízko, že by stačilo se jenom pohnout a dotkli by se rty. Dívka zavřela oči a začala se s ním líbat. Byl to polibek se vším všudy. Plný nedočkavostí. Když se konečně od sebe odtrhli, pořádně se nadechla. Už jí docházel kyslík. Tiskla se k němu a nechtěla ho pustit. On jí také ne. Snažila si připustit, že se jí to nezdálo, že se to doopravdy stalo. Neil si pohrával s pramínkem vlasů, který jí neustále padal do obličeje a přitom se vpíjel čokoládovýma očima do těch jejích. Neodolala a pohladila ho po oholené tváři. Voněl kolínskou po holení. Přepadl ji pocit, že by ho nikdy nechtěla opustit. Vrhla se na něj a znova ho políbila. Konečně si to uvědomila. Její podvědomí to už dávno vědělo, ale teprve teď si to přiznala.
"Neile,"
"Copak Žabičko?" Hladil prstem její rty.
"Já se do tebe zamilovala."

<<< Předchozí kapitola│Pokračování příště...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka Slunce?

Ano.
Ne.

Komentáře

1 Illandris Illandris | Web | 28. června 2011 v 17:39 | Reagovat

Páni, tak to se mi vážně líbilo. Takový roztomilý a sladký. Samozřejmě, že Neil musí být k sežrání, ale zatím mi přijde, že je to spíš takovej ťuňťa. Já mám radši ty špatný chlapce;)

2 Nikarika Nikarika | Web | 28. června 2011 v 22:04 | Reagovat

[1]: Já brzo asi začnu psát novou povídku a taky román. :) A myslím, že tam se dočkáš špatnýho chlapce ;)

3 Passion Passion | Web | 11. července 2011 v 12:20 | Reagovat

Ahoj! Aj ty máš dnes jedinečnú možnosť sa stať súčasťou najnovšej poviedky! Stačí len vyplniť dotazník na našom blogu a môžeš byť medzi 4 vybranými! Viac info:
http://ourunwrittenworld.blog.cz/1107/nabor-do-poviedky

4 Gess Gess | E-mail | Web | 5. února 2012 v 15:20 | Reagovat

ahoj,chtěla bych se zeptat,jestli budeš pokračovat

5 Es. Es. | Web | 27. srpna 2012 v 16:29 | Reagovat

úžasný, v tom nejlepším a já nevím, jak to bude dál, pokračování co nejdřív prosím :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.