Slunce-1.kapitola

20. července 2010 v 11:16 | Nikarika |  Slunce


1. kapitola
Na město Nashville se pomalu snášela tma. Bylo léto začátek července. Odbila půlnoc a všude vládl klid i školáci, kteří oslavovali konec školního roku, už vlezli do postele a upadli do hlubokého spánku. Jen na kraji města v domu s malou zahrádkou nespala dívka. Neklidně se převalovala z boku na bok. Nemohla usnout. Měla hlavu plnou myšlenek, které jí nedaly pokoj. Byla nedočkavá. Dívka se jménem Sheila Way otevřela oči a pohlédla oknem ven na noční oblohu. Hvězdy už velmi výrazně zářily a měsíc se blížil k úplňku. Sheila vzdychla a pomyslela si, že snad nikdy neusne. Její modré oči se odtrhly od noční oblohy a přelétly na obrázek šťastné rodinky na stěně blízko postele.
"Už se těším." Pošeptala.
Přála si, aby byli její rodiče šťastní, a aby byli, tak musí jet sami na dovolenou, kde prožili líbánky. Zívla a naposledy se podívala na obrázek. Zachumlala se do deky, zavřela oči a pomalu upadala do bezesného spánku.
Brzo za svítání někdo vešel k dívce do pokoje a sedl si na kraj postele.
"Sheilo…"
Dívka pomalu otvírala oči a uviděla její milovanou maminku Carmen. Usmívala se na ní. Z jejích očí se dalo rozeznat, že je šťastná a nedočkavá, až budou na ostrově u Evropy. Sheila jí úsměv oplatila a hlavou jí proběhla myšlenka, že udělala dobře, aby souhlasila, že pojede na celé prázdniny na venkov. Vzpomněla si na den, kdy vedla s maminkou a tatínkem rozhovor. Dohadovali se, kam Sheila pojede, když budou pryč. Dívka navrhovala, že klidně zůstane sama doma, ale mamka ten návrh hned zamítla.
"Nesnesu, aby byla moje jediná dcera samotná v Nashvillu! Musela bych na to pořád myslet." Řekla a rázně zavrtěla hlavou.
Nakonec si otec Pablo vzpomněl na jeho rodiče, kteří žijí od nás daleko. Chtěla jsem vzdorovat, ale pak jsem si uvědomila, že to bude lepší, než být u tetičky v New Yorku. Nakonec aspoň uvidí babičku a dědečka, které má moc ráda. Souhlasila.
"Broučku vstávej!" vytrhl Sheilu maminčin hlas ze vzpomínek.
"Dneska letíš k Babičce a dědečkovi. Jdi si sbalit." Vyhrkla na ni.
Dívka protočila panenky.
"No jo mami. Hned vstanu a sbalím si věci."
Matka se znova usmála a vstala z postele. Vypadala jako její dcera. Byla to brunetka s kakaovýma očima. Dlouhé řasy a velmi krásné rysy. Vypadala jako modelka, jenže pracovala jako módní návrhářka. U dveří se zastavila a pohlédla ještě jednou na dceru.
"Tak dělej, ať už jsi co nejdřív dole. Jinak ti to letadlo uletí!" Postrašila ji a zavřela za sebou dveře.
Sheila vstala z postele a zívla si. Pohlédla na hodiny, které ukazovaly čtyři hodiny ráno. V šest má být na letišti, takže sebou musí hodit. Ustlala si postel a zamířila k šatníku. Prohlédla si obsah a nakonec zvolila svoje oblíbené triko a džíny. Oblékla se a šla do koupelny udělat ranní hygienu. Potom si sbalila všechny věci do kufru a zamířila s ním dolů do kuchyně. V kuchyni těžce dosedla na kovovou židli a kufr položila k nohám. Její otec vzhlédnul od novin.
"Dobré jitro." Řekl hrubým hlasem.
Po tátovi zdědila modré oči. Jeho vlasy byly uhelnatě černé a rovné. V obličeji měl inteligentní výraz. "
Krásné ráno tati." Odpověděla Sheila.
Popadla cereálie a nasypala si je do misky. Ještě vzala mléko a polila si je, teprve pak se pustila do snídaně. Když se najedla, hodil pan Way kufr do auta a sedl si za volant. Paní Way si přisedla vedle něj a čekali na Sheilu, až si vleze dozadu do auta. Celou cestu na letiště si povídali, tedy paní Way, která mluvila a mluvila. Nastala chvíle, kdy dojeli na letiště a museli se rozloučit. Matka svou dceru políbila a otec jí objal. Potom Sheila popadla kufr a hnala k letadlu.
Brzo už seděla v letadle a z uší jí trčela sluchátka od mp3. Let jí připadal krátký, protože usnula. Probudilo ji až hlášení, že budou přistávat. Vystoupila z letadla a zamířilas kufrem ven z letiště.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka Slunce?

Ano.
Ne.

Komentáře

1 Terka Terka | 16. srpna 2010 v 14:45 | Reagovat

To je krásný:)nádhera jdu si přečíst další kapitolu:D

2 Marča Marča | 5. září 2010 v 13:02 | Reagovat

to je blázen ta holka! ona nechce k tetě do New Yourku!! :-O :D tam bych jela hned!

3 Hok Wolker Hok Wolker | E-mail | Web | 24. května 2011 v 20:18 | Reagovat

Docela hezky čtivě napsané, konec je trošičku odfláknutý, tedy podle mého názoru. ;)

Pár chybiček jsem já stará otrava našla :)
Půlnoc odbila je s měkkým. Pak bych už jen poukázala na věty ke konci, kdy si všichni sedají do auta. Použít třikrát po sobě stejné sloveso nepůsobí vůbec hezky. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.